Tábor
Spálov 26.7. — 2.8..2026
Poslední červencový týden jsme se s 24 dětmi vydali na skautský tábor ke Spálovu. Na stejném tábořišti jsme byli už před třemi lety, takže děti nemusely složitě zjišťovat, kde je kuchyň, umývárka nebo nejlepší místo na sušení mokrých ponožek.
Letošní tábor se nesl v duchu Hobbita. Děti se během her vydávaly na dobrodružné výpravy, bojovaly se zlobry a skřety, poslepu se snažily uniknout Glumovi v bludišti, nebo za tmy podle buzoly hledaly Thorinův hrob, či se s lucernou vydávaly na stezku odvahy.
Každodenní rutina
Ranní nástup v krojích a zvedání vlajky za doprovodu Junácké hymny následoval hned po budíčku, lachtánkovi, rozcvičce, snídani, hygieně a bodování stanů. Při nástupu se děti z úst vedoucí tábora (Pigi) dozvěděly, co je čeká a nemine, jaké budou jejich povinnosti ale i radosti nadcházejícího dne.
Boje se skřety a zlobry
Bojovky si děti náramně užívají. Zvláště, když proti nim bojují místo rádců hrůzostrašní zlobři či skřeti. Jen ti nejodvážnější se oddhodlali zkusit štěstí a splnit úkol v jejich bezprostřední blízkosti. Někdy musel ale přijít na pomoc Orel, který všechny přeživší odnesl do bezpečí…
Kromě bojovek se děti účastní i logických a pohodových her, popř. her, kdy jde hlavně o zábavu…
Úspěchy našich členů
Náš oddíl se může chlubit velice šikovnými členy. Kromě toho, že se každý snaží zlepšovat a zvyšovat své limity prostřednictvím plnění skautských výzev a odborek, najdou se i takoví, kteří jdou ještě dál. Naše sestra Šikula (Eliška Cholastová) jako sedmá v ČR získala ocenění Lví skaut. Což je zvláštní ocenění pro skauty a skautky ve věku 12–16 let, kteří úspěšně splnili skautský program (stezky, odborky, výzvy).
Tábor se zkrátka vydařil
Kromě všech her a výzev jsme si užili i obyčejné táborové radosti – večery u ohně, noční hlídky, společné zážitky, jednu podařenou bouřku a samozřejmě každodenní boj o to, kdo si kde zapomněl ponožky, ešus nebo jinou životně důležitou součást výbavy.
Tábor se zkrátka vydařil. Počasí bylo skvělé, děti si užily spoustu dobrodružství a hlavně – nikdo neonemocněl ani si neublížil. Což je z pohledu vedoucích velmi důležitá položka v závěrečném táborovém hodnocení a zároveň důvod k oslavě.